Jdi na obsah Jdi na menu
 


ObrazekV prostředí Karlovy ulice pokračujeme Královskou cestou dále do centra Starého města. Ulici po obou stranách lemují měšťanské domy a paláce povětšinou z románskými či gotickými jádry výrazně přestavěné v barokním a rokokovém slohu.

 

Na konci průchodu z Anenského náměstí je nalevo umístěna pamětní deska upozorňující, že zde, v domě U francouz­ské koruny (čp. 188/4), bydlel astronom Johannes Kepler a napsal tu některá svá díla. Ve vedlejším paláci Colloredo-Mansfeldském (čp. 189/2) se zajímavým nádvořím bývala stavovská šermírna, zru­šená až v roce 1914. Z domů po pravé straně je pozoruhodný dům U kamenné mořské panny (čp. 183/14) s plastickým domovním znamením a dům U zlatého hada (čp. 181/18) s renesanční fasádou a půvab­ným domovním znamením. U tohoto domu prodával v roce 1714 Armén Deodatus Damajanus poprvé v Praze kávu. Dům U modré štiky (čp. 180/2) stojí podle tradice na místě hostince, který na­vštěvoval ve 14. století král Václav IV. V dnes stojícím domě zřídil roku 1907 Viktor Ponrepo první pražské kino (biograf). Z levé strany vystupuje do ulice průčelí domu U zlaté studně (čp. 175/3). Jeho bohatá barokní fasáda je ozdobena štukovými reliéfy světců sv. Václava, Jana Nepomuckého, Rocha, Šebestiána, Ignáce, Františka Xaverského a Rozálie. Většinou jsou to ochránci před morovými ranami.  

 

Stojíme na prostranství před domem U zlatého hada. Při po­hledu zpět Karlovou ulicí spatříme průčelí Vlašské kaple s barokní iluzivní mříží. Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie byla postavena v areálu Klementina v letech 1590-1600 Domenikem Bossim a sloužila Italům usedlým v Praze. Stojí na oválném půdorysu zdobeném sedmi oblouky arkád. Opuštění sta­tického klidového kruhového půdorysu ve prospěch dynamické a z každého úhlu jinak působící elipsy naznačuje přeměnu renesanční estetiky v estetiku baroka. Díky této změně Vlašská kaple patří k světově nejvýznamnějším stavbám své doby. U kaple za zdobenou mříží je rovněž vstup do chrámu sv. Klimenta, postaveného pro potřeby jezuitů na počátku 18. století na místě staršího kostela. Chrám s vrcholně barokní výzdobou je nyní doplněn ikonostasem a slouží potřebám řeckokatolické církve. 

 

Naproti domu U modré štiky vstoupíme průchodem na nádvoří Klementina (čp. 1040/1), rozsáhlé jezuitské koleje postavené na místě 32 domů, 3 kostelů, 2 zahrad a jednoho spáleniště. Původně tu u kostela sv. Klimenta sídlili od roku 1232 dominikáni, jejichž klášter byl pobořen husity. Jezuité sem přišli v roce 1556 a vybudovali tu po Hradě nej­rozsáhlejší architektonický komplex staré Prahy. Západní křídlo koleje (směrem do Křižovnického náměstí) stavěl od roku 1653 Francesco Caratti, další křídla byla postavena do roku 1726 podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky. 

 

V ambitu z druhé poloviny 17. století stojí raně barokní kašna. Nad třetím nádvořím se tyčí Obrazekhvězdárenská věž s kovovou sochou Atlanta na vrcholu. Ve věži založil astronom Josef Stepling observa­toř, ve které se více než 200 let vedou unikátní meteorologické zá­znamy. Přesnými slunečními hodinami se rovněž určovalo poledne, ohlašované po odmávnutí signálu výstřelem z hradební bašty číslo XIX. Ze čtvrtého nádvoří se vstupuje do Zrcadlové, bohatě zdobe­né kaple z roku 1724, která dnes slouží jako koncertní síň. Letní refektář (dnes čítárna Národní knihovny) má barokní štukovou a ob­razovou výzdobu. Na stropě barokní knihovny je namalována ilu­zivní kupole chrámu Moudrosti z roku 1727 od Jana Hiebla. V rokoko­vém Mozartově sále jsou uchovány některé skladatelovy rukopisy. Sál byl zřízen v bývalé kapli sv. Eligia, patrona zlatníků. V rokoko­vém matematickém sále se uchovávají pozoruhodné astronomické hodiny. Některé sály a místnosti mají bohatou štukovou a obrazovou výzdobu. Klementinum je již mnoho let hlavním sídlem Národní Knihovny České republiky.